Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

 

Č.j.: 118/2016

 

 

Pravidla hodnocení

 

 

 

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

(5) V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, §  52

 

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

(5) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

(6) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 53

 

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

 

 

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, § 14

 

Hodnocení žáků

(1) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu (§ 30 odst. 2 školského zákona ) a obsahují zejména:

a) zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou,

b) zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,

c) stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií,

d) zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií,

e) zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace,

f) způsob získávání podkladů pro hodnocení,

g) podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,

h) způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

(2) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

a) jednoznačné,

b) srozumitelné,

c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii,

d) věcné,

e) všestranné.

(3) Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, § 15

 

Hodnocení žáků na vysvědčení

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

(3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5 – nedostatečný.

(4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

(5) Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním,

b) prospěl(a),

c) neprospěl(a).

(7) Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2  chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

(8) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) pracoval(a) úspěšně,

b) pracoval(a).

(9) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

 

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, § 16

 

 

Výchovná opatření

(1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

(5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

(6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

(7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (§ 28 školského zákona). Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

 

Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci

 

1 . Obecné zásady:

 

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník (dále jen "učitel(ka)") uplatňuje  přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

 

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici.

 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin  - předměty s převahou teoretického zaměření,  předměty s převahou praktických činností a předměty  s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

 

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou  formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel (ka) však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje  žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou  předmětu.

 

2  . Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci :

 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně  vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel(ka)  zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 

*soustavným diagnostickým pozorováním žáka, 

*soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,

*různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové), didaktickými testy,

*kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

*analýzou výsledků činnosti žáka,

*konsultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby  i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden  a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími  psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,

*rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka, 

 

*Žák 5. r. základní školy musí být z předmětu  vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé  pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel(ka) oznamuje  žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady  a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při  ústním vyzkoušení oznámí učitel(ka) žákovi výsledek  hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek  a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději  do 14 dnů.

 

*Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne  učitel(ka) rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně  nenahromadily v určitých obdobích.

 

*Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel(ka) s třídním  učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu  zkoušku uvedeného charakteru.

 

*Učitel(ka) je povinen(a) vést soustavnou evidenci o každé  klasifikaci žáka.

 

 

 

 

3  .  Klasifikace žáka

 

*Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech  uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. 

 

*Klasifikační stupeň určí učitel(ka), který vyučuje  příslušnému předmětu.

 

*V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí  výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé  po vzájemné dohodě.

 

*Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech  na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce  a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační  období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci  žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se  neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné  období.

 

*Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel(ka)  výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému  vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

 

 

*Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich  chování se projednají v pedagogické radě.

 

*Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí  ředitel(ka) školy, zapíši učitelé příslušných předmětů  číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu  a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na  klasifikaci v náhradním termínu apod.

 

 

*Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování 

- učitel(ka) jednotlivých předmětů dle pokynů ředitel(ky) školy  (třídní schůzky, konzultační dny..),

- třídní učitel(ka), nebo učitel(ka), jestliže o to zákonní  zástupci žáka požádají,

- ředitel(ka) v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo  chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.

 

*Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel(ka) dosavadní  školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi  a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené  klasifikační období.

 

*Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15.  dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování,  hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako  podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci  klasifikačního období.

 

4. Klasifikace ve vyučovacích  předmětech s převahou teoretického zaměření

                       

Převahu teoretického zaměření mají jazykové,  společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.  Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech  vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu  základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

 

*ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných  poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, 

 

*kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat  požadované intelektuální a motorické činnosti 

 

*schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při  řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení společenských a přírodních jevů  a zákonitostí,

*kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost  a tvořivost,

*aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah  k nim,

 

* přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost  ústního a písemného projevu,

 

*kvalitu výsledků činností,

 

*osvojení účinných metod samostatného studia.

   

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto  kriterií:

 

Stupeň 1 (výborný)

 

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice  a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy  mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální  a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje  osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických  a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů  a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho  projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný  projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je  přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou  kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen  samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

 

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice  a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně.  Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické  činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších  podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti  při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho  myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný  projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti  a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla  bez podstatných nedostatků. Grafický projev je  estetický, bez větších nepřesností. Je schopen  samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

 

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení  požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic  a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání  požadovaných intelektuálních a motorických činností  projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby  dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování  osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických  a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky  a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů  vyučujícího. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo  tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním  a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,  přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho  činnosti se projevují častější nedostatky, grafický  projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je  schopen samostatně studovat podle návodu vyučujícího.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

 

Žák má v ucelenosti,přesnosti a úplnosti osvojení  požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění  požadovaných intelektuálních a motorických činností je  málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování  osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických  a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při  využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je  nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné  chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev  má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti  a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti  a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický  projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby  dovede žák s pomocí vyučujícího opravit. Při samostatném  studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

 

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně  a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho  dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické  činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování  osvojených vědomostí a dovedností při řešení  teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi  závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů  a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani  s podněty vyučujícího. Neprojevuje samostatnost v myšlení,  vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním  a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti,  přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti  a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné  nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí  vyučujícího. Nedovede samostatně studovat.

 

 

 

5  . Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou  praktického zaměření

 

Převahu praktické činnosti mají na základní škole  pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí  nauky.

 

Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku  učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při  klasifikaci sleduje zejména:

*vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým  činnostem,

*osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí  účelných způsobů práce,

*využití získaných teoretických vědomostí v praktických  činnostech,

*aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu  v praktických činnostech,

*kvalitu výsledků činností,

*organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování  pořádku na pracovišti,

*dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při  práci a péče o životní prostředí,

*hospodárné využívání surovin, materiálů, energie,  překonávání překážek v práci,

*obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek,  nástrojů, nářadí a měřidel.

 

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto  kriterií:

 

Stupeň 1 ( výborný)

 

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci,  k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.  Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané  teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické  činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané  dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby  práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce  jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje  vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle  dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při  práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně  využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje  a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje,  nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se  překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

 

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu  kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně  tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické  poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti  vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se  nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají  drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci,  pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy  o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se  o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin,  materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní  zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje  a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci  překonává s občasnou pomocí vyučujícího.

 

Stupeň 3 (dobrý)

 

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu  a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí vyučujícího uplatňuje získané teoretické poznatky při  praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští  chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje  občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky.  Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště  v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně  zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě  a ochraně životního prostředí. Na podněty vyučujícího je  schopen hospodárně využívat suroviny, materiály  a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů,  nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky  v práci překonává jen s častou pomocí vyučujícího.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

 

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu  kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické  poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za  soustavné pomoci vyučujícího. V praktických činnostech,  dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při  volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc  vyučujícího. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.  Práci dovede organizovat za soustavné pomoci vyučujícího,  méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování  předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci  a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti  využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze  a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů,  nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků.  Překážky v práci překonává jen s pomocí vyučujícího.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

 

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani  k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.  Nedokáže ani s pomocí vyučujícího uplatnit získané  teoretické poznatky při praktické činnosti.  V praktických činnostech, dovednostech a návycích má  podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani  s pomocí vyučujícího.Výsledky jeho práce jsou nedokončené,  neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele.  Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na  pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně  zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.  Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.  V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek,  přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští  závažných nedostatků.

 

 

6 . Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného  zaměření

 

a) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova.

 b) Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v odst. 1 se klasifikuje teoretická část podle čl. 11 a praktická podle čl. 12.

 c) Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

 d) Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

 da) Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

 db) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

 dc) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

 dd) kvalita projevu,

 de) vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

 df) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

 dg) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

 Žák je v činnostech velmi aktivní .Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, orginální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 Stupeň 2 (chvalitebný)

 Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 Stupeň 3 (dobrý)

 Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc vyučujícího. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí vyučujícího. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 Stupeň 5 (nedostatečný)

 Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

Pokyn pro hodnocení  písemných projevů žáků

 

Při stanovení klasifikačního stupně u písemných projevů žáka se přihlíží k následujícím aspektům:

 

-          délka cvičení

-          obtížnost

-          množství pravopisných jevů

-          množství příkladů

-          povaha pravopisných jevů

-          učivo nově osvojené

-          učivo procvičené ( popř. učivo z nižšího ročníku)

 

 

Při hodnocení nerozlišuje vyučující malé a hrubé chyby, ale pouze chyby. Chyby, které nepramení ze žákovy neznalosti, nemají vliv na klasifikaci.Vyučující nepoužívá při klasifikaci znaménko „ minus“ a jiná  doplňující znaménka ( např. známku s hvězdičkou, vykřičníkem, známku podtrženou , známky lomené apod.). Při výjimečném výkonu žáka může použít vyučující udělení pochvaly.

Při hodnocení písemných projevů žáků  mohou vyučující při velkém počtu chyb v písemném projevu žáka použít pouze bodovací systém, kdy vyučující zapíše žákovi pouze počet chyb a nepoužije klasifikační stupeň. Počet chyb může vyučující doplnit ještě termínem „neklasifikován(a)“.

Při hodnocení žáků 2., 3., 4. a 5. ročníku nepoužívají vyučující hodnotící razítka. Hodnotící razítka používají pouze vyučujíci  v 1. ročníku při hodnocení chování žáků.

 

 

 

 

Klasifikační stupnice při střední obtížnosti písemných projevů

 

1.,2.ročník                                              3., 4.,5. ročník

1:   0 – 1 chyba                                       1:   0 chyba

2:   2 -  4 chyby                                       2:  1 – 3 chyby

3:   5 – 8  chyb                                        3:  4 – 5 chyb

4:   9 – 12 chyb                                       4:  6 – 8 chyb                                      

5:  13 – více chyb                                    5:  9 – více chyb

 

 

 

Hodnocení písemných kontrolních prací

 

Při hodnocení písemných kontrolních prací používají vyučující bodového systému hodnocení:

 

1:     100 – 93 %

2:       92 – 75 %

3:       74 – 53%

4:       52 – 28%

5:       27 -    0%


Hodnocení výsledků základního vzdělávání – pochybnosti o správnosti

 

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 52

 

 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

Vhodné je předcházet takovýmto situacím včasným  informováním rodičů. Informace může mít následující  podobu:

 

 

 

Hodnocení  žáků se speciálními vzdělávací mi potřebami (SVP)

 

 

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  

    Hodnocení je nezbytnou součástí vzdělávání. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se vychází z formativního hodnocení, vytváření schopností sebehodnocení u žáka. U těchto žáků není hodnocení vyučujícím založeno na porovnávání žáka s celkem (s celou třídou). Pro hodnocení je tedy nezbytné pracovat s individuální hodnotící normou, založenou na kritériích, která využívají různých forem hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu motivace žáka k práci a současně v sobě zahrnují i skutečné porovnání s celkem.

Při hodnocení se používají následující formy hodnocení :

-  formativní neboli průběžné hodnocení,

-  finální hodnocení (periodické posuzování prospěchu),

-  hodnocení znalostí versus hodnocení úrovně spolupráce, zájmu,

-  modifikace ověřování znalostí (možnost odložení, krácení hodnoceného, preference určitého typu ověřování znalostí, možnost ověření).

   Hodnocení školní práce vždy směřuje k poskytnutí zpětné vazby o osvojených vědomostech, schopnostech a možných dovednostech, ve vztahu ke klíčovým kompetencím ŠVP (kognitivní předpoklady). Obsahuje vyhodnocení efektivity nejčastěji volených učebních strategií v kontextu možností (specifik) a preferencí žáka,ve vztahu ke smyslu učiva, pojmovému a poznatkovému základu, reprodukci učiva a k sociálnímu kontextu. Na procesy hodnocení ve škole se pohlíží ve vztahu k žákovi jako na poskytnutí zpětné vazby o jeho práci, která musí být včasná, pokud možno v souladu s kritériem hodnocení objektivizovat výkon žáka a současně musí respektovat specifika žákovské osobnosti i jeho postavení ve třídě, vždy se  pečlivě volí způsoby sdělování výsledku.

Žák má informace o typu chyby a o možnostech její korekce, informace o správnosti, přehlednosti, pečlivosti, originalitě.                                                      

   Do procesu hodnocení pedagog zahrnovaje výstupy z pozorování ve školní práci, z rozboru výsledků práce žáka, z výstupů práce, která může ukazovat na znaky vysokých schopností a kreativity, střídání práce s variabilními a konstantními prvky. Hodnocení vychází z kritérií, která jsou platná pro školu, třídu, a přihlíží se na specifika žáka (typ odpovědi, práce s postupy, početní algoritmy, strukturace odpovědí žáka na otázku, schopnost práce s texty a logickou posloupností atd.). Do hodnocení žáka se vždy promítá i pohled na jeho osobnost, schopnost plnit zadání.

Hodnocení má posilovat motivaci žáka ke změně a nikoliv jeho pocit nedostatečnosti a možného selhání.

 

 

 

Hodnocení a klasifikace žáka

1) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na všech stupních vzdělávání.

2) Při způsobu hodnocení žáků je zejména  třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při hodnocení používá vyučující hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

 3) Vyučující vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě  vysvětlí podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

4) Žák se SVP může být klasifikován známkou s tím, že se specifická úvaha vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce ( o jeden až o dva stupně) dle uvážení vyučujícího.

5) Žák se SVPí může být na základě písemné žádosti rodičů ( zástupce dítěte ) a na základě rozhodnutí ředitelky školy hodnocen slovně v předmětech, do nichž se porucha promítá.

 

 

Při slovním hodnocení může vyučující využít následující formulace :

 

1. ovládnutí učiva předepsaného osnovami

      - ovládá bezpečně

      -ovládá

      - v podstatě ovládá

      - neovládá

2. úroveň myšlení

-          pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

-          uvažuje celkem samostatně

-          menší samostatnost v myšlení

-          nesamostatnost v myšlení

-          odpovídá nesprávně i na návodné otázky

3. úroveň vyjadřování

-          výstižné, poměrně přesné

-          celkem výstižné

-          ne dost přesné

-          vyjadřuje se s potížemi

-          nesprávné i na návodmé otázky

4. úroveň aplikace vědomostí

-          spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně a s jistotou

-          dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se menších chyb

-          s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

-          dělá podstatné chyby, nesnadno je odstraňuje

-          praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

5. píle a zájem o učení

-          aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

-          učí se svědomitě

-          k učení a k práci nepotřebuje větších podnětů

-          malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

Hodnocení výsledků základního vzdělávání žáků – náhradní termíny

 

 

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 52

 

(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, §  53

 

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

 

 Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, §  54

 

(2) Žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku.

 

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, § 22

 

Komisionální přezkoušení

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

 

 

Platnost

Tato „Pravidla hodnocení“ žáků nabývají platnost dne 1. 9. 2016, platnost předcházejících „Pravidel hodnocení“ se ruší.

 

 

 

V Černožicích dne 22. 8. 2016                                                     Mgr. Zuzana Cabicarová

                                                                                                            ředitelka školy